Jak správně hrát backhandový klír – část IV. – technika úderu

V první části seriálu věnovaného backhandovým klírům jsme se věnovali motivaci a vysvětlení důvodů, proč řada hráčů tento úder považuje za obtížný až nemožný. Druhá část nabídla dvě přípravná cvičení pro zvýšení rychlosti švihu. Ve třetí části jsme se věnovali pohybu k míčku a práci nohou při zahrávání backhandového klíru. Dnes se zaměříme na správnou úderovou techniku a provedení samotného švihu. Součástí článku je také instruktážní video, jež nabízí i pohled na backhandové klíry v provedení levorukého hráče.

Příprava a nápřah: aktivní pozice rakety

První otázka při učení nového úderu obvykle směřuje na správné držení rakety. Bohužel, odpověď není jednoduchá. Dá se ale říci, že pro většinu backhandových klírů není vhodným držením to, které se u nás obvykle jako “backhandové” označuje – tedy držení s palcem zapřeným proti nejširší straně držátka rakety. Při hraní úderu na úrovni či mírně za úrovní těla naopak využijeme spíše základního univerzálního (“forehandového”) držení a u míčů výrazně za úrovní těla, pro které se musíme natahovat, postupně posunujeme palec po držátku rakety až téměř či úplně do držení plácačkového. Jednoduchou pomůckou přitom je, že v okamžiku, kdy odehráváme míček, by měl být výplet rakety kolmý na předpokládanou trajektorii míče; a tedy pokud hlava rakety a backhandová strana výpletu míří ven z kurtu, nejspíše dáme aut…

V závěrečné fázi pohybu je třeba si hlídat aktivní pozici rakety. Ta by měla až do okamžiku krátce před samotným úderem směřovat hlavou směrem k míči; loket držíme uvolněný a raketu dopředu křečovitě nesvíráme.

Provedení úderu: švih s rotací předloktí

Při provedení samotného švihu se musíme vrátit k prvnímu dílu našeho tréninkového seriálu a připomenout klíčové dovednosti: rotaci předloktí a stisk rakety. Úder zahráváme backhandovou rotací, tedy nejprve provedeme pronaci předloktí a následně supinaci. V praxi to znamená, že v první fázi nápřahu otočíme raketu backhandovou stranou výpletu k sobě a mírně dovnitř. Jako bychom se chtěli podívat na své pravé (či levé u leváků) ruce, kolik je právě hodin. V této fázi nápřahu je loket stále relativně nízko, pod či na úrovni ramene; netlačíme ho silou směrem vzhůru.

V momentu, kdy se raketa začne pohybovat směrem vstříc míčku, naopak hraje loket klíčovou roli. Právě loket totiž vede celou paži a měl by vystřelit vzhůru tak, aby protnul dráhu míčku a navedl předloktí do správného směru. Na vytrčení lokte plynule navazuje zmíněná rotace a v tuto chvíli přichází čas také na pevný stisk rakety v prstech krátce před kontaktem s míčkem. I když tedy hrajeme backhandový klír za zády, a nemůžeme tak využít sílu nohou či trupu, dostaneme do úderu sílu hned z několika zdrojů: dopředného pohybu celé paže vedené loktem, rotace předloktí a “finger power” – síly stisku držátka rakety v prstech.

Při správném provedení backhandového klíru úder končí právě stiskem rakety: v tomto momentu hráč zastaví pohyb paže směrem vpřed a na rozdíl od klíru forehandového nenásleduje dotažení! Jde o pružný úder, při němž se raketa setrvačností vrátí zpět do vztyčené pozice – další pohyb směrem vpřed by byl jednak fyziologicky nepřirozený, jednak by ohl negativně ovlivnit přesnost úderu. Opět si pro zjednodušení můžeme představit, že šviháme raketou těsně před betonovou zdí; chceme zahrát co nejrazantnější úder, ale ne za cenu zničení rakety. Její pohyb je tak třeba ihned po odehrání zastavit.

Všechny zmíněné zásady předvádí také naše tréninkové video – prohlédněte si také provedení levorukého hráče:

Závěrem by se slušelo upozornit na několik nejčastějších chyb, jichž se můžete relativně snadno vyvarovat:

Pozor na příliš dlouhou smyčku úderu. Pamatujte, že nejvíce síly vychází z rotace předloktí a stisku. Nehrajte táhlý “squashový” backhand.

Nedávejte příliš brzy nahoru loket a nesnažte se hrát přímo nad hlavou backhandem. Je to nepřirozené a pravděpodobně nedosáhnete dostatečné razance. Backhandový klír hrajte pouze v opravdu nouzové situaci; tedy na úrovni či za úrovní těla a mírně vedle něj.

Provedení úderu načasujte s dopadem pravé (u leváků levé) nohy na zem a po úderu nečekejte, jak dopadl, ale rychle se vraťte do střehového postavení.