Letní kempy Badminton School Tomasze Mendreka už tradičně patří k červencové náplni přípravy mnoha českých badmintonistů. Do Brna do tělocvičny jehnické základní školy a také do Yonex Arény se sjíždí desítky mladých hráčů, aby trénovali pod vedením olympionika z Barcelony 1992 a trenéra českých reprezentačních výběrů Tomasze Mendreka i dalších kvalitních českých koučů.
Letní kemp v roce 2013: hráči se museli popasovat s vedry
TŘI TOMÁŠOVÉ Krajča, Voves a Mendrek byli jádrem trenérského týmu
Již osmý ročník kempu Badminton School nabídl v termínu 22.-26. července porci badmintonových i kondičních tréninků pod vedením Tomasze Mendreka, Stanislava Kohoutka, Tomáše Vovsa a také Tomáše Krajči. Více než tři desítky hráčů byly rozděleny do dvou skupin. Mezi staršími byla řada hráčů se zkušenostmi z juniorské reprezentace jako Petr Beran, Jan Louda, Dominika Budzelová nebo Tereza Švábíková. Tréninky zhruba šestnáctičlenné “elitní” skupiny se odehrávaly převážně pod vedením Standy Kohoutka a zahrnovaly náročná rychlostní cvičení i úderové a taktické kombinace odpovídající úvodní fázi přípravy.
Naopak o něco početnější mladší skupinka si užila s trojicí Tomášů hravější program. Zajímavé rozcvičky a pohybové hry Tomáše Vovsa doplnila technická cvičení s Tomášem Krajčou i Tomaszem Mendrekem zaměřená jak na dvouhry, tak ve druhé části i na párové disciplíny. Program letního kempu Badminton School pak vyvrcholil v pátek dopoledne tradičním turnajem, jehož vítězi se stali mezi staršími Michal Vašátko ze Sokola Klimkovic, mezi mladšími pak Richard Šimoník ze Sokola Vodňan a Zuzka Matoušková ze Sokola Křemže.
Tréninkový program v hale doplňovala atletická fáze, kdy s Tomaszem Mendrekem vyráželi starší i mladší hráči na výběhy k jehnické studánce či na hřiště pro rychlostní a koordinační práci. Zejména tuto fázi ještě ztěžovalo letní počasí – sportovci se tak museli vypořádat nejen se samotnou tréninkovou “náloží”, ale i vedrem. Přesto to všichni zvládli se ctí a soustředění bylo zakončeno bez jakéhokoli zranění.
Hodnocení Tomasze Mendreka: “Kemp se vydařil ke spokojenosti hráčů i trenérů.”
Atmosféru 8. ročníku kempu Badminton School v Brně přiblíží galerie 31 fotografií. Sledujte také reportáž se zhodnocením průběhu prvního týdne tréninků od hlavního organizátora a head coache Tomasze Mendreka:
Rádi byste zrychlili svůj pohyb po kurtu? Hledáte badmintonově specifickou formu pro trénink rychlosti? Zkuste cvičení s využitím posilovací gumy. Dvě varianty najdete i na našem instruktážním videu.
Posilovací guma jako variabilní faktor odporu
Trénink rychlosti s posilovací gumou je založen na podobném principu jako například cvičení s těžkou raketou, sprintování do kopce nebo běhání se zátěží na kotnících. Zkrátka a dobře, hráč by měl překonávat o něco větší odpor, než při normálním pohybu. Důležité jsou přitom dvě věci:
- zachovat identický pohyb: odpor tedy nesmí být tak velký, aby byl hráč při jeho překonávání nucen výrazně měnit techniku vybíhání daného rohu. Důvod je zřejmý: urychloval by se v jiném pohybu, než který si přeje trénovat, a z tréninku by se tak vytratila jeho specifičnost.
- cvičit několik sérií s odporem a navázat sérií bez odporu. Zopakování téhož pohybu bezprostředně po cvičení s odporem je užitečné hlavně z psychického hlediska. Hráč, který náhl nemusí čelit zátěži, se cítí mnohem lehčí a jako by na kurtu doslova létal.
Trénink rychlosti: dvojice cvičení pro start a pohyb k míči
Při obou cvičeních s posilovací gumou využijeme širší a delší gumové pásky, kterou si hráč zaváže kolem pasu. Pokud chcete na cvičení navázat vybíháním bez zátěže, je dobré si zavázat pevný uzel, pak stačí, když po vyběhnutí 6-8 rohů spoluhráč pouze gumu volně pustí a cvičící hráč si může hned odběhat i několik rohů bez odporu.
Při prvním cvičení vybíháme střídavě oba přední rohy. V pohybu si hlídáme aktivaci, správnou techniku výpadů a nezapomínáme ani na práci rukou, které naznačují úder. Na videu z kondičního soustředění v Havlíčkově Borové uvidíte cvičení na fotbalovém trávníku, ale pochopitelně ho lze dělat i přímo na badmintonovém kurtu. A je možné si při stínovém pohybu vzít do ruky raketu, anebo dokonce při přítomnosti třetího nahrávače odehrávat údery u sítě s nahazováním.
Ve druhém cvičení uvidíte vybíhání obranného pohybu do stran. Jde o trénink rychlosti startu na obranu proti smeči. Ve forehandové straně jde o variantu s aktivací, přísunem a výpadem na pravou nohu, v backhandové straně jsme zvolili variantu s výpadem na levou nohu (u praváků), která je o něco rychlejší a nevyžaduje tak velkou rotaci těla. Opět je třeba nezapomínat na aktivaci a hlídat si také správné postavení špičky výpadové nohy. Při pohybu v obraně bychom se měli dostat relativně hluboko a téměř se dotknout země, ale zároveň udržet rovnováhu a nepřepadnout trupem směrem dopředu; udržet těžiště pod nohama.
Co vlastně trénujeme?
Dvě krátká videa pochopitelně stěží mohou pokrýt všechny možnosti tréninku rychlosti s posilovací gumou. Obdobně lze trénovat pohyb na sklepávání na síti, obranu do předních i zadních rohů, s určitou mírou opatrnosti i pohyb do zadní části kurtu s přeskoky, pohyb na drajvy, odskoky do stran či start na příjem podání. Na další varianty jistě přijdete i sami. Zamyslete se ale ještě nad otázkou z posledního mezititulku. Co vlastně na dvojici cvičení, která jsme vám předvedli na videích, trénujeme?
Odpověď je, že jde o rychlost pohybu směrem k míčku. Ale je důležité si uvědomit, že to je jen jedna složka badmintonového pohybu. Vedle rychlého pohybu k míči potřebujeme také rychlé návraty. Jak na ně v tréninku s posilovací gumou? Odpověď nabízí selský rozum: je třeba otočit postavení spoluhráče a vytvořit odpor v opačném směru…
Kondiční příprava je nezbytnou součástí tréninkového procesu badmintonistů. Pro rozvíjení koordinace, rychlosti a odrazové síly nohou je vhodnou cvičební pomůckou atletický žebřík (setkáte se s ním i pod označením “koordinační žebřík”, v anglické terminologii pak “agility ladder”). Ze své přípravy ho bude znát mnoho sportovců mimo badminton. Čím je pro nás tak užitečný? Nutí pracovat přesně na relativně malém prostoru, dosáhnout vysoké frekvence kroků při současné kontrole pohybu a odrazová cvičení zapojují především kotníky a spodní část nohou.
Koordinace na žebříku: buďte kreativní!
ZASLOUŽENÝ ODPOČINEK po náročném kondičním tréninku
V prvním dílu našeho seriálu o kondiční přípravě jsme se věnovali frekvenčním cvičením na atletickém žebříku. Ve druhém jsme se zaměřili na to, jakými metodami se dají na atletickém žebříku provést odrazový trénink. Dnes dojde na nejzábavnější část, tedy trénink koordinace. Pochopitelně: nikdy nejde říci, že určité cvičení je pouze odrazové, frekvenční či koordinační: vždy se rozvíjejí více či méně všechny složky. Pod koordinačními cviky si tedy nyní představte hodně složité krokové či skokové variace, jež vyžadují dobrou kontrolu nad jednotlivými pohyby.
Pro co nejvyšší efektivitu koordinačního tréninku je vhodné cvičení obměňovat a variovat – atleti se rychle každý často opakovaný vzorec naučí a změny cvičení je motivují. Navíc je pak trénink pestřejší a živější. Nebojte se tedy experimentovat a vymyslet si vlastní “sestavu” skoků či kroků. V následujících odstavcích najdete tři tipy na zábavná koordinační cvičení, které berte jako nápady – možností, jak využít atletický žebřík, je totiž téměř nekonečno…
Cvičení #1 a #2: proskakování snožmo s úskoky do stran či dopředu a dozadu
První cvičení navazuje na předchozí díl seriálu o koordinačním žebříku, kde bylo uvedeno jako bonus k proskakování po jedné noze. Tentokrát proskakujeme žebřík snožmo. Při proskakování popředu či pozadu pak vždy děláme jeden skok do okénka a úskok na levou či pravou stranu žebříku. Výsledkem je pohyb po sinusoidě vzhledem ke směru žebříku.
Druhé cvičení, které uvidíte na videu z kondičního soustředění SK Prosek Praha v Havlíčkově Borové, je proskakování snožmo za levým či pravým bokem – při něm zase atlet střídá skok dovnitř okénka a úskok dopředu či dozadu mimo okénka žebříku. Více v tréninkovém videu z produkce BadmintonCoach:
Cvičení #3: pohyb o 3 okénka vpřed a 1 vzad
Druhé cvičení je vlastně nabouráním frekvenčního probíhání žebříku. Hráči probíhají jednotlivá okénka, přitom do každého došlapuje vždy pravá i levá noha. Cvičení lze tak provádět ve dvou variantách, kdy pohyb vpřed začíná buď pravačka, anebo levačka. Nejde ale o výhradně dopředný pohyb: hráči se posouvají o tři okénka dopředu a pak o jedno dozadu. Cílem přitom je v pohybu neklopýtnout a udržet co možná nejpodobnější a nejrovnoměrnější frekvenci kroků, ovšem v maximální možné rychlosti. Návod tři vpřed – jedna vzad, pochopitelně není dogmatem – lze cvičit například 2 dopředu – 1 dozadu, 4 dopředu – 2 dozadu a jakoukoli jinou kombinaci. Jen pozor; nezadáte-li atletům více kroků vpřed než vzad, na konec žebříku se nikdy nedostanou
Cvičení #4: otočky snožmo o 90 stupňů
Na závěr jedno cvičení, při kterém je obvykle v tréninku velká legrace (především na straně kouče ). Proskakujeme žebřík snožmo, ale při každém skoku se otáčíme nohama i trupem o devadesát stupňů buď po nebo proti směru hodinových ručiček. Cílem je udržet se “uvnitř” okének a proskákat žebřík co nejplynuleji, bez zastavování, vypadávání a přehnané nebo naopak nedotažené rotace.
Skoková a frekvenční cvičení lze pochopitelně hráčům “zamotat” ještě celou řadou způsobů – skákat mohou šikmo do stran, dozadu, střídavě o jedno či dvě okénka, anebo přes žebřík postupovat meandrovým způsobem s rotací vně žebříku… Naše desítka videí je pouze skromným příspěvkem a inspirací, jak se také dá zpestřit kondiční příprava. Na žebříku víc než kde jinde platí: nebojte se experimentovat – a bavte se!
Na závěr se ještě zopakujme praktický tip: k provádění těchto cvičení potřebujete atletický žebřík. Ideální je delší varianta s nastavitelnou šířkou okének. Dobře ale poslouží i starší provazový žebřík, anebo improvizovaná mřížka složená například ze švihadel, nebo klidně i několika kusů prádelní šňůry.
Kondiční příprava je nezbytnou součástí tréninkového procesu badmintonistů. Pro rozvíjení koordinace, rychlosti a odrazové síly nohou je vhodnou cvičební pomůckou atletický žebřík (setkáte se s ním i pod označením “koordinační žebřík”, v anglické terminologii pak “agility ladder”). Ze své přípravy ho bude znát mnoho sportovců mimo badminton. Čím je pro nás tak užitečný? Nutí pracovat přesně na relativně malém prostoru, dosáhnout vysoké frekvence kroků při současné kontrole pohybu a odrazová cvičení zapojují především kotníky a spodní část nohou.
Přeskoky na žebříku: vzpomeňte si, jak jste skákali “panáka”
PO NĚKOLIKA CVIČENÍCH jsme žebřík na trávníku fotbalového hřiště už ani nepotřebovali
První díl našeho seriálu o kondiční přípravě jsme zaměřili na frekvenční cvičení na atletickém žebříku. Dnes si ukážeme několik cvičení z oblasti odrazové přípravy. Půjde tedy o proskakování žebříku na nejrůznější způsoby po jedné noze či snožmo. Zásady jsou podobné jako pro probíhání. Důležité je zdůraznit, že cílem nejsou maximální výskoky, ale přesné a rychlé odrazy, při nichž se zapojují zejména chodidla, kotníky a lýtkové svaly – po odrazovém tréninky by atlet neměl cítit pálení a únavu ve stehnech.
Stejně jako pro probíhání platí, že by se atlet měl snažit držet váhu na špičkách a přední části chodidel. A zejména u dětí či u těch, kdo cvičení na žebříku absolvují poprvé, je třeba také hlídat vzpřímené držení těla – neklátit se do stran, nepředklánět apod..
Cvičení #1: poskoky od sebe – k sobě
Hned první cvičení je pro badmintonisty velmi zajímavé. Jde o střídavé poskoky, při nichž atlet střídá skok oběma nohama dovnitř okénka – skok oběma nohama mimo rovinu žebříku. Při správném provedení tento pohyb připomíná aktivační, startovní krok na badmintonovém kurtu pro pohyb do stran; například na obranu smeče.
Toto cvičení také nabízí zajímavou modifikaci – horkou podlahu. To v praxi znamená nepravidelný rytmus skákání. Představte si, že například všude mimo žebřík je horká podlaha, rozžhavené uhlíky, jichž se chcete nohama dotknout jen po co nejkratší možnou dobu. A naopak uvnitř okének žebříku se chcete na okamžik “zchladit”. A tak rozskok do strany mimo žebřík následuje okamžiký odraz, zatímco uvnitř žebříku hráč svůj pohyb “zabrzdí” a soustředí se, aby měl i při dalším skoku mimo žebřík co nejkratší kontakt s podlahou/zemí. Pochopitelně je možné si vyzkoušet i opačnou variantu, kdy se “horká podlaha” nachází uvnitř žebříku.
Cvičení #2: proskakování snožmo
Druhé cvičení je prosté proskakování snožmo. Cílem nejsou vysoké výskoky, ale spíše přesnost “trefování” okének a pružné odrazy z kotníků. Pohyb by měl být plynulý bez dlouhých zastavení – snažte se využít energii pohybu k okamžitému odrazu, jakoby zapružit o podlahu. Proskakování snožmo je pochopitelně možné jak popředu, tak i za levým či pravým bokem a také pozadu. Sledujte tři varianty v našem tréninkovém videu ze soustředění badmintonistů SK Prosek Praha:
Cvičení #3: střídavé uskakování do stran
Třetí tip na odrazové cvičení s využitím koordinačního žebříku jsou střídavé úskoky do stran. Atlet tu střídá dvě pozice: první, kdy je levá noha uvnitř okénka žebříku a pravá po jeho pravé straně, a druhá, kdy je naopak pravá uvnitř a levá mimo na levé straně. Při provádění cvičení se snažíme zachovat stejně širokou mezeru mezi chodidly a cílem je pohyb “cik-cak” nad žebříkem s širokým postavením nohou a nízkým těžištěm. Opět jde o cvičení vhodné pro badmintonisty, zlepšující stabilitu, rychlost a odrazovou sílu pro rychlé pohyby na krátkou vzdálenost, kdy je třeba zachovat stabilitu těla.
Cvičení #4 a #5: proskakování po jedné noze
Podobně jako snožmo lze pochopitelně žebřík proskakovat i po levé či po pravé noze. Na videu z kondičního soustředění v Havlíčkově Borové uvidíte variantu proskakování popředu po pravé i levé noze, proskakování levým i pravým bokem – opět jednou i druhou nohou. Samozřejmě lze proskakovat také pozadu.
V závěru videa pak uvidíte ještě o něco složitější cvičení s přesahem do koordinačního tréninku na žebříku: proskakování po jedné noze se střídavými úskoky do stran či dopředu a dozadu – to je cvičení, které nejvíce připomíná skákání křídou nakresleným panákem, které určitě mnozí z vás absolvovali jako malé děti.
Na závěr se ještě zopakujme praktický tip: k provádění těchto cvičení potřebujete atletický žebřík. Ideální je delší varianta s nastavitelnou šířkou okének. Dobře ale poslouží i starší provazový žebřík, anebo improvizovaná mřížka složená například ze švihadel, nebo klidně i několika kusů prádelní šňůry.
Kondiční příprava je nezbytnou součástí tréninkového procesu badmintonistů. Pro rozvíjení koordinace, rychlosti a odrazové síly nohou je vhodnou cvičební pomůckou atletický žebřík (setkáte se s ním i pod označením “koordinační žebřík”, v anglické terminologii pak “agility ladder”). Ze své přípravy ho bude znát mnoho sportovců mimo badminton. Čím je pro nás tak užitečný? Nutí pracovat přesně na relativně malém prostoru, dosáhnout vysoké frekvence kroků při současné kontrole pohybu a odrazová cvičení zapojují především kotníky a spodní část nohou.
Cvičení na žebříku: tvořivosti se meze nekladou
PROSEČTÍ BADMINTONISTÉ po rozcvičce na žebříku
V prvním dílu našeho tréninkového seriálu si ukážeme několik cvičení zaměřených na rozvoj maximální frekvence. Samozřejmě to nejsou jediné možnosti: kouzlo žebříku spočívá v jeho otevřenosti a kreativní trenér dovede vymyslet spatra celou řadu cvičení různé složitosti. Záběry z kondičního soustředění v Havlíčkově Borové tedy berte především jako inspiraci a základní tábor, z něhož můžete sami vyrazit výš a výš…
Mezi zásady frekvenčního cvičení na atletickém žebříku patří několik jednoduchých pravidel. Patří mezi ně pohyb ze špiček a přední části chodidel – přenesení váhy na paty znamená zpomalení pohybu a chybu. Dále je důležité snažit se o pravidelné a co nejrychlejší tempo probíhání – při jednotlivých cvičeních tedy postupovat okénky žebříku plynule bez trhaného zrychlování a zpomalování, a snažit se o co nejrychlejší střídání kroků. Důležitá je také přesnost pohybu – začít pomaleji, než se cvičení pořádně zažije, a teprve pak zrychlovat. Tak budete mít jistotu, že jste například při probíhání se dvěma kroky do každého okénka některý krok či dokonce celé okénko nevynechali.
Cvičení #1 a #2: probíhání žebříku popředu s jedním či dvěma kroky
Na prvním videu uvidíte hned dvojici základních cvičení. S krátkým rozběhem vbíháme do žebříku a snažíme se ho frekvenčně proběhnout. V prvním cvičení dělá atlet vždy 1 krok do každého okénka (a pochopitelně pravidelně střídá levou a pravou nohu). Dobrou pomůckou na začátek je přirovnání pohybu ke skippingu: zvedání kolen a podobná práce kotníků jako při jednom ze základních cvičení atletické abecedy pomohou lépe “srovnat” kroky a zamezí přeskakování okének při příliš rychlém rozběhu.
Ve druhém cvičení probíháme žebřík se dvěma kroky do každého okénka. Při tomto cvičení pravidelně střídáme začínající nohu: na videu jsou vidět obě varianty, kdy nejprve při pohybu vpřed dělá krok do dalšího okénka pravá a teprve po ní levá noha – a naopak.
Cvičení #3: střídavé výšlapy do stran
Třetí frekvenční cvičení je střídavé vyšlapování mimo žebřík na levou i pravou stranu. Jde vlastně o pravidelné střídání tří kroků: výšlap dopředu a mimo žebřík – krok dopředu dovnitř okénka – přinožení. Protože jde o lichý počet kroků, vychází vyšlápnutí mimo žebřík střídavě na levou a pravou nohu, a tak se atlet pohybuje po jakési sinusoidě. Prohlédněte si video se zpomaleným záběrem:
Cvičení #4: výšlapy dopředu a dozadu při bočním pohybu
Čtvrté cvičení nabízí hned čtyři varianty pohybu. Všechny jsou ale založené na tomtéž principu. Atlet se pohybuje levým či pravým bokem vpřed a střídavě vyšlapuje dopředu a dozadu do jednotlivých okének žebříku. Proč čtyři varianty? Opět zde atlet dělá dva kroky do každého okénka – a dva kroky zpět pod úroveň žebříku. A je možné pohyb vpřed do nového okénka začít buď pravou, nebo levou nohou. Všechny čtyři varianty si opět můžete prohlédnout na videu z kondičního soustředění oddílu SK Prosek Praha.
Na závěr se patří ještě praktický tip: k provádění těchto cvičení potřebujete atletický žebřík. Ideální je delší varianta s nastavitelnou šířkou okének. Dobře ale poslouží i starší provazový žebřík, anebo improvizovaná mřížka složená například ze švihadel, nebo klidně i několika kusů prádelní šňůry.
Ne všechny tréninky badmintonistů se odehrávají na kurtu. Tomáš Krajča a jeho svěřenci z oddílu SK Prosek Praha strávili čas mezi 11. a 14. červencem na chalupě v Havlíčkově Borové poctivou kondiční dřinou, aby položili základ své fyzické zdatnosti pro badmintonovou sezónu 2013/2014. Společně s Tomášem třídenní tréninkový program absolvovali Lucka Mocková, Honza Řasa a Jonáš Petřek.
Poctivý tréninkový program, který startoval v 7:30 ráno a končil okolo 18. hodiny večerní zahrnoval běžecká cvičení, sprinty do kopce ke kostelu, intervalové i dlouhé běhy v lese a samozřejmě také frekvenční a koordinační cvičení, švihadlo, atletický žebřík, posilovací gumy a další libůstky. Ke cti proseckým slouží, že soustředění zvládli v plném tempu, dobré náladě a bez jakéhokoli zranění. Celková míra více než 20 naběhaných km za prodloužený víkend, tisícovky dvojšvihů a nespočtu kliků, dřepů a dalších posilovacích cviků hovoří jasnou řečí o tom, že nešlo o obvyklou formou “prokrastinační” prázdninový víkend.
Malý pohled do zákulisí nabízí video sestřihané převážně ze cvičení dopoledního tréninku druhého dne soustředění – čtenáři BadmintonCoach.cz se pak mohou těšit na seriál tréninkových článků o atletickém žebříku a stabilizační přípravě doplněný právě rozšířenou formou videozáznamu naznačených cvičení. Zůstaňte s námi!
Během května a června se mi dostaly do rukou dva nové modely raket od společnosti Yonex. Oba možná trochu překvapivě spadají do série ArcSaber (jde o modely Yonex ArcSaber 11 a Yonex ArcSaber FB) a nabízejí zajímavé vlastnosti.
Yonex ArcSaber 11: všestranná raketa
Yonex ArcSaber 11 je všestranným a vydařeným modelem rakety
Yonex ArcSaber 11 je raketou, s níž ukončil svou dlouhou a bohatou kariéru Taufik Hidayat. Raketa mě už na první pohled zaujala svým designem, který jako by byl kosmeticky odladěnou verzí ArcSaber 10 – převažující červená barva se vhodně doplňuje s bílou a raketa je výrazná, ale ne křiklavá. Při samotné hře si Yonex ArcSaber 11 vedl zdatně ve všech oblastech kurtu. Solidní obraně pomáhá lehčí hlava oproti modelům jako Voltric 80 nebo Z-Force. Při kraťasech na síti a drajvech je raketa velmi rychlá a přesná, přitom dobře přenáší do úderů sílu stisku v prstech a navzdory své relativní tuhosti nepůsobí jako “dřevo”. Při hraní klírů má raketa příjemný švih a ostrý zvuk, důležité pak je, že dokáže velmi dobře absorbovat i ne úplně čisté zásahy a hráč tak má více pod kontrolou i údery zahrávané z nouze.
Velmi solidní razance smečů a útočných úderů sice nesnese srovnání s elitními modely vyváženými více do hlavy (například právě Yonex Voltric 80), ale stále se drží na špičce. Oproti doporučení výrobce je tedy Yonex ArcSaber 11 více univerzální raketou, než jen čistě útočnou zbraní “hromadného ničení”. Také pokrok oproti předchozímu modelu ArcSaber 10 je spíše v kontrole úderů než čistě samotnému zvýšení razance.
Při testování hráči v oddílu SK Prosek Praha si Yonex ArcSaber 11 vedl výborně. Podrobný rozbor technických detailů a dojmů testovacího týmu najdete v článku na BadmintonWebu. Za sebe osobně ještě dodám, že bych hodnotil ve školním známkování jako výbornou i kontrolu obranných úderů a vidím Yonex ArcSaber 11 jako překvapivě kvalitní model, který může být něčím mezi Yonex Armortec 900 Power a Yonex NanoSpeed 9900.
Verdikt BadmintonWebu: “Yonex ArcSaber 11 patří mezi vydařené nové modely raket. Nabízí vyváženou útočnou i obrannou stránku; vyvážení na střed rakety a tuhý rám pomáhají při drajvových výměnách a na síti, zároveň ale raketa výrazněji neztrácí při smečích. Pozitivem je i originální a atraktivní design.”
Yonex ArcSaber FB: jen 73 gramů!
Raketa Yonex ArcSaber FB byla podle očekávání skvělá ve hře na síti
Yonex ArcSaber FB je výstředním superlehkým modelem rakety. Váží pouze 73 gramů a je to vůbec nejlehčí raketa, kterou kdy Yonex vyrobil. Při testování mě tedy zajímalo zejména to, zda si raketa povede očekávaně dobře v drajvové hře a na síti, a jak velké budou kompromisy v razanci a kontrole útočných úderů či obecně úderů ze zadní části kurtu. Pozitivem pro mě byl stejně jako u AS 11 velmi dobrý design, v němž se jasná modrá doplňuje se světle zelenou – opět jde o výrazný, univerzální kousek vhodný pro muže i ženy. Při samotné hře se potvrdila jen část obav z “výkonu” rakety při razantních úderech. Při hraní klírů a smečů bylo pro hráče náročnější správně načasovat stisk a zrychlení švihu, relativně často docházelo k zahrání “tupých” úderů. ArcSaber FB si paradoxně vedl lépe při zahrávání stick smečů než u plných smečů z výskoku. Přímo radostí bylo s raketou hrát drajvové výměny a rychlé deblové míče na síti. Díky její lehkosti se po zahrání pouze stiskem či mírnou rotací rychle vrací do připravené pozice a je tak možné například sklepnout více míčů na síti po sobě, anebo změnit směr v drajvové přestřelce. Pozitivem také je, že i při delší výměně, kdy musí hráč mít ruku s raketou připravenou nahoře, není díky menší hmotnosti tak unaven. V obraně je raketa opět velmi dobrá, a to zejména pro krátkou naraženou obranu, slabší je při obraně drajvové a dlouhé.
Ačkoli je raketa označena výrobcem jako tuhá, pocitově míří spíše někam ke střednímu stupni tuhosti, s čímž zřejmě souvisí i horší pocit z hraní klírů a smečů. Není to raketa, která by vedla sama ruku, ale díky lehkosti nevyžaduje super silného hráče, aby s ní bylo možné hrát rychlé míče na druhou stranu kurtu. Velmi dobré podání a příjem i míče okolo sítě by z ní mohly dělat vhodnou volbu pro hráče, kteří se v těchto situacích vyžívají, nebo je to dáno taktickým úkolem (ženy v mixu).
Výsledky testování v oddílu SK Prosek Praha si můžete spolu s podrobným rozborem technických detailů pročíst v recenzi na BadmintonWebu. Mně osobně se Yonex ArcSaber FB velmi líbí designově, jako hráč s celkově slabší razancí smečů a útoku obecně ale preferuji spíše rakety vyvážené více do hlavy a typy, které moje údery dovedou trochu “nakopnout” – a mezi ně FB zkrátka nepatří.
Verdikt BadmintonWebu: “Yonex ArcSaber FB je velmi atypická raketa, kterou budete buď milovat, nebo nenávidět. Před nákupem vřele doporučujeme její otestování. Díky nízké hmotnosti je mimořádně lehká a rychlá v drajvech, skvěle se s ní hrají stick smashe a je radost s ní hrát na síti. Slabinou ale i přes rychlý švih zůstaly údery ze zadní části kurtu, zejména klíry a smeče.”
Čtvrté video ze seriálu o fintách v tréninku je tak trochu speciální. Ukazuje fintičku, při které zahráváme lob křížem z forehandového rohu – nehrajeme ovšem forehandem, ale backhandem. Cílem je velmi rychlá změna držení rakety, tak aby soupeř předpokládal, že budeme hrát kraťas po čáře.
Fintu v praxi předvedou hráči přípravky SK Prosek Praha Marek Schumpeter (10 let) a Adam Šulc (9 let), ve zpomaleném záběru uvidíte i provedení trenéra Tomáše Krajči.
Přemýšlíte po zhlédnutí videa o užitečnosti této finty? Netřeba nic zastírat – tohle není úder do zápasu, tedy pokud nevedete 20:10 a nechcete si ze svého soupeře trochu “vystřelit”. Přesto jde o užitečný tréninkový nástroj.
Klíčem k pochopení významu této finty je následující fakt: jde zahrát pouze díky rychlé změně držení rakety. Kdo se pokusí ohnout paži do nepřirozeného úhlu, aby odehrál backhandem ve forehandu, zahraje do sítě anebo míč vůbec netrefí. Při uvolněném držení ale stačí pouze raketu otočit v prstech o 90 stupňů a stisknout držátko.
A proto se tato finta výborně hodí do tréninku jako nácvik rychlé změny držení rakety, který na rozdíl od jiných cvičení motivuje právě tím, že jde o efektní fintičku. A tím pádem jde zároveň i o důkaz, že alespoň někdy může být cvičení důležitých dovednosti doopravdy zábava…
K letní přípravě neodmyslitelně patří kondiční tréninky. Pro zpestření náročné přípravy juniorských hráčů SK Prosek Praha uchystal trenérský tým výzvu: multifeeding nepravidelně do všech rohů kurtu, kdy cílem bylo odehrát 100 míčů bez přerušení.
Sledujte, jak se s obtížným úkolem vyrovnala devítka proseckých hráčů:
Závěr sezóny patří uvolněnější náplni tréninků, kdy se najde prostor pocvičit i nadstandardní údery a finty. Abychom neukazovali jen triky u sítě, připravili jsme s Vaškem Podivínem video ze zadního forehandového rohu. Naznačeným úderem je klír po čáře, ale hrajeme drop.
Důležité pro správné provedení tohoto úderu je nápřah a smyčka úderu jako by mělo přijít razantní odehrání. Teprve v závěrečné fázi hráč zastaví pohyb rakety a drop zahrává jen krátkým pohybem a stiskem – bez dotažení. Cílem je, aby soupeř ve svém pohybu “cukl” dozadu, a pokud se to povede, nevadí ani relativně nižší bod zásahu.
