Finty v tréninku: lob křížem – lob po čáře v backhandu

2 Příspěvků

Letní přestávka – ten nejlepší čas pobavit se badmintonem. Připravili jsme pro vás tedy opět jedno hravější video s fintičkou. Při ideálním provedení vede k tomu, že soupeře pošleme do pravého zadního rohu, zatímco míček po dvojím pohybu míří do levého. Naznačeným úderem je tu lob křížem. Raketa ale záměrně mine míček a rychle se vrátí zpět pod něj, aby odehrála směrem po čáře.

Úder na videu ze dvou úhlů předvede Václav Palán (12 let), hráč žákovského družstva SK Prosek Praha a svěřenec trenéra Tomáše Krajči. Rychlá práce s raketou mu nedělala velké obtíže… tedy většinou ;-)

Další díly seriálu: backhandový lob křížem z forehandu, zadržený drop a kraťas křížem – lob po čáře ve forehandu.

Taufik Hidayat se rozloučil s kariérou

Přispějte do diskuse

Se svou dlouhou, pestrou a na úspěchy bohatou kariérou se rozloučil Taufik Hidayat. Indonéský badmintonista, který se stal olympijským vítězem v Athénách 2004, mistrem světa v Anaheimu 2005 a získal nespočet dalších turnajových triumfů, patří mezi legendy našeho sportu. Tisíce hráčů po celém světě inspiroval v mnoha směrech – například svou razantní útočnou hrou. Ostatně – dodnes je držitelem nejrychlejší smeče zahrané během zápasu dvouhry – v roce 2006 na mistrovství světa vyslal na stranu kurtu svého soupeře Wei Ng projektil o rychlosti 305 km/h!:

V tomtéž zápase Taufik předvedl i svůj další parádní úder. Backhandovou smeč pochopitelně umí zahrát všichni hráči světové špičky, ale Taufikův uvolněný “bičovaný” úder má ještě ono pověsté “něco navrch”. Podívejte se, jak Taufik zahraje backhandovou smeč razantní tak, že vypadá, jako by ji hrál z forehandu:

A konec konců, proč nezkusit zahrát backhand i z forehandového rohu, že? ;-)

Na Taufika se bude vzpomínat díky mnoha “hvězdným zábleskům”. Ano, byl to náladový hráč, ale talentovaný jako málokdo a z jeho plynulého a pružného pohybu, šikovné a nepředvídatelné ruky i tvrdosti a cílevědomosti útoku se může poučit každý badmintonista. A tak ke smeknutému klobouku a poděkování za všechny ty roky parádního badmintonu přidávám ještě jedno video. Jde o kompletní záznam finále All England Open z roku 1999. Sešly se v něm dvě nyní už neaktivní legendy badmintonu: Taufik Hidayat a Peter Gade. Taufikovi tehdy vítězství přáno nebylo a All England pro něj zůstal i po dalších čtrnáct let zakletým turnajem. Ale pohled na dobu, kdy “hvězdy byly ještě mladé”, je tak roztomilý a nostalgický, že by byla škoda si jej nechat ujít…

Jak správně hrát backhandový klír – část IV. – technika úderu

1 Příspěvek

V první části seriálu věnovaného backhandovým klírům jsme se věnovali motivaci a vysvětlení důvodů, proč řada hráčů tento úder považuje za obtížný až nemožný. Druhá část nabídla dvě přípravná cvičení pro zvýšení rychlosti švihu. Ve třetí části jsme se věnovali pohybu k míčku a práci nohou při zahrávání backhandového klíru. Dnes se zaměříme na správnou úderovou techniku a provedení samotného švihu. Součástí článku je také instruktážní video, jež nabízí i pohled na backhandové klíry v provedení levorukého hráče.

Příprava a nápřah: aktivní pozice rakety

První otázka při učení nového úderu obvykle směřuje na správné držení rakety. Bohužel, odpověď není jednoduchá. Dá se ale říci, že pro většinu backhandových klírů není vhodným držením to, které se u nás obvykle jako “backhandové” označuje – tedy držení s palcem zapřeným proti nejširší straně držátka rakety. Při hraní úderu na úrovni či mírně za úrovní těla naopak využijeme spíše základního univerzálního (“forehandového”) držení a u míčů výrazně za úrovní těla, pro které se musíme natahovat, postupně posunujeme palec po držátku rakety až téměř či úplně do držení plácačkového. Jednoduchou pomůckou přitom je, že v okamžiku, kdy odehráváme míček, by měl být výplet rakety kolmý na předpokládanou trajektorii míče; a tedy pokud hlava rakety a backhandová strana výpletu míří ven z kurtu, nejspíše dáme aut…

V závěrečné fázi pohybu je třeba si hlídat aktivní pozici rakety. Ta by měla až do okamžiku krátce před samotným úderem směřovat hlavou směrem k míči; loket držíme uvolněný a raketu dopředu křečovitě nesvíráme.

Provedení úderu: švih s rotací předloktí

Při provedení samotného švihu se musíme vrátit k prvnímu dílu našeho tréninkového seriálu a připomenout klíčové dovednosti: rotaci předloktí a stisk rakety. Úder zahráváme backhandovou rotací, tedy nejprve provedeme pronaci předloktí a následně supinaci. V praxi to znamená, že v první fázi nápřahu otočíme raketu backhandovou stranou výpletu k sobě a mírně dovnitř. Jako bychom se chtěli podívat na své pravé (či levé u leváků) ruce, kolik je právě hodin. V této fázi nápřahu je loket stále relativně nízko, pod či na úrovni ramene; netlačíme ho silou směrem vzhůru.

V momentu, kdy se raketa začne pohybovat směrem vstříc míčku, naopak hraje loket klíčovou roli. Právě loket totiž vede celou paži a měl by vystřelit vzhůru tak, aby protnul dráhu míčku a navedl předloktí do správného směru. Na vytrčení lokte plynule navazuje zmíněná rotace a v tuto chvíli přichází čas také na pevný stisk rakety v prstech krátce před kontaktem s míčkem. I když tedy hrajeme backhandový klír za zády, a nemůžeme tak využít sílu nohou či trupu, dostaneme do úderu sílu hned z několika zdrojů: dopředného pohybu celé paže vedené loktem, rotace předloktí a “finger power” – síly stisku držátka rakety v prstech.

Při správném provedení backhandového klíru úder končí právě stiskem rakety: v tomto momentu hráč zastaví pohyb paže směrem vpřed a na rozdíl od klíru forehandového nenásleduje dotažení! Jde o pružný úder, při němž se raketa setrvačností vrátí zpět do vztyčené pozice – další pohyb směrem vpřed by byl jednak fyziologicky nepřirozený, jednak by ohl negativně ovlivnit přesnost úderu. Opět si pro zjednodušení můžeme představit, že šviháme raketou těsně před betonovou zdí; chceme zahrát co nejrazantnější úder, ale ne za cenu zničení rakety. Její pohyb je tak třeba ihned po odehrání zastavit.

Všechny zmíněné zásady předvádí také naše tréninkové video – prohlédněte si také provedení levorukého hráče:

Závěrem by se slušelo upozornit na několik nejčastějších chyb, jichž se můžete relativně snadno vyvarovat:

Pozor na příliš dlouhou smyčku úderu. Pamatujte, že nejvíce síly vychází z rotace předloktí a stisku. Nehrajte táhlý “squashový” backhand.

Nedávejte příliš brzy nahoru loket a nesnažte se hrát přímo nad hlavou backhandem. Je to nepřirozené a pravděpodobně nedosáhnete dostatečné razance. Backhandový klír hrajte pouze v opravdu nouzové situaci; tedy na úrovni či za úrovní těla a mírně vedle něj.

Provedení úderu načasujte s dopadem pravé (u leváků levé) nohy na zem a po úderu nečekejte, jak dopadl, ale rychle se vraťte do střehového postavení.

Pražské výběry ovládly turnaj U15 v Liberci

Přispějte do diskuse

V Liberci v tělocvičně Technické univerzity v Harcově se konal o víkendu 1.-2. června 21. ročník tradičního turnaje regionálních výběrů kategorie U15. Na Falco Cupu startovaly také dva týmy Výběru Prahy. Celek “Praha I” vedl jako trenér Tomáš Krajča. Družstvo ve složení Míša Zelinková, Berta Ausbergerová (obě SK Prosek Praha), Jan Fiala (Astra Praha) a Matěj Hubáček (Meteor Praha) dokázalo v konkurenci 10 týmů reprezentujících to nejlepší z jednotlivých oblastí celý turnaj vyhrát, Výběr Prahy II obsadil krásné 5. místo.

Vítězné družstvo Falco Cupu 2013
Vítězné družstvo Falco Cupu 2013 – Výběr Prahy
Pražský tým procházel turnajem bez obtíží. V pětičlenné základní skupině si postupně poradil s celky Slovanu Vesec, Jiskry Nejdek a Východních Čech shodně 5:0. V závěrečném duelu o první místo ve skupině pak Pražané porazili Severní Čechy 3:0 (další zápasy se už pro úsporu času nedohrávaly). Obě prosecká děvčata měla stoprocentní bilanci. Míša odehrála kvalitní dvouhru proti Michaele Fuchsové z Pardubic – jejich hra snesla i velmi přísné měřítko, důslednější a přesnější v dlouhých výměnách byla Míša Z. z Prahy. Berta byla oporou týmu v párových disciplínách, když předvedla solidní podání i příjem a vynikající útočné údery.

V nedělním finále se Praha postavila proti týmu Jižních Čech. Po úvodní porážce Honzy Fialy od Petra Berana vyrovnala na 1:1 Míša, když přehrála Báru Hadáčkovou 22:20 a 21:9. Matěj a Honza pak na 3 sety podlehli páru Beran-Jindra, ale Míša s Bertou znovu vyrovnaly stav po výhře 21:6 14:21 a 21:12 nad dvojicí Šimoníková-Hadáčková. Rozhodující zápas a veškerá tíha spočívala na bedrech Matěje a Berty. Oba si s ní ale poradili na jedničku a po dvousetové výhře nad Jindrou a Šimoníkovou se mohli s celým týmem Prahy radovat z celkového vítězství!

Zmínku zaslouží také statečné a kvalitní výkony družstva B. To pod vedením Martina Vacka reprezentovali Adéla Vacková, Terka Typltová, Kristian Lecian a Pavel Synovec. Pražské “dvojky” dosáhly na páté místo, porazily silné Východní Čechy a ukázaly hezké individuální výkony i vzornou bojovnost a vzájemnou podporu.

Jak správně hrát backhandový klír – část III. – pohyb k míčku

1 Příspěvek

V první části seriálu věnovaného backhandovým klírům jsme se věnovali motivaci a vysvětlení důvodů, proč řada hráčů tento úder považuje za obtížný až nemožný. Druhá část nabídla dvě přípravná cvičení pro zvýšení rychlosti švihu. Ve třetí se budeme věnovat pohybu k míčku a práci nohou při zahrávání backhandového klíru.

Správný pohyb: plynule a úsporně do backhandu

startPohyb do zadního backhandu můžeme rozdělit do pěti fází. Postupně hráč dělá aktivaci, přisun, výpad, otočku a návrat na střed. Jednotlivým fázím pohybu se budeme nyní věnovat blíže.

Začátkem pohybu je aktivace – startovací krok. Při něm hráč rozšíří svoje postavení a upraví nohy tak, aby směřovaly po diagonále z backhandového zadního do forehandového předního rohu. Špičky a přední část chodidel obou nohou při aktivaci jakoby “zatlačí” do země a takto vyvolané předpětí svalů umožní rychlejší a dynamičtější start k míči. Pro správné provedení startovního kroku je třeba chápat, že nejde o krok jednou nohou, ale současný “rozskok”, kdy obě nohy dopadají na zem zároveň.

Při startu do zadního backhandového rohu by mělo během aktivačního kroku dojít k přenesení váhy mírně na přední nohu – ta je odrazovou pro následný pohyb dozadu. Důležité pak také je, že další pohyb v podobě jednoho či více přísunů musí na aktivaci navázat neprodleně. Když hráč zůstane po provedení aktivačního kroku stát na místě, o výhodu zrychlení přijde.

Během přísunů do zadního backhandového rohu by měl hráč čelem k síti. Až při výpadu do zadního rohu se otáčí zády k soupeři. Tato fáze by měla trvat co nejkratší dobu. Podle toho, jak je míč daleko a nízko, je třeba upravit hloubku a délku výpadu. Stejně jako při výpadech v jakékoli jiné části hřiště je třeba hlídat si srovnání špičky (ta by měla mířit stejným směrem jako koleno, přibližně na průsečík zadní a postranní čáry) a dávat pozor, aby se koleno nedostalo před chodidlo – pak celá váha těla spočívá právě na kolenním kloubu a může snadno dojít ke zranění. Současně s nakročením do zadního rohu začíná hráč s nápřahem a samotný švih směrem dopředu k míčku je vhodné načasovat současně s dopadem nohy, aby krátce po úderu mohl okamžitě následovat návrat.

Častá chyba: otočka o 360 stupňů

Oblíbenou chybou při návratu ze zadního backhandového rohu je otočka o 360 stupňů. Správně je ale otočka zpět do směru, odkud jsme začínali závěrečný krok: umožňuje rychlejší návrat zpět do střehového postavení. Zrychlení návratu zejména z velmi hlubokých výpadů umožní malý krůček/přísun pravé nohy (u leváka levé), na který teprve naváže samotná otočka. Princip je stejný jako u aktivace: předpětí ve svalech umožní urychlit navazující pohyb.

Podceňovat se nevyplatí ani závěrečnou fázi pohybu. Pokud se vám povede zahrát vydařený backhandový klír, není čas na kochání – po otočce by měl následovat co nejrychlejší návrat ke středu kurtu a zaujetí střehového postavení. Přitom středem kurtu se nemyslí vždy geometrický střed, ale okolí středu kurtu – přesnou pozici určuje jednak umístění našeho vlastního úderu (a místo, odkud hraje svůj úder soupeř), jednak čas.

Prohlédněte si pohyb do zadního backhandového rohu v našem tréninkovém videu. Součástí je i ukázka provedení pro levoruké hráče:

Nezapomeňte: hlídat je třeba i dráhu rakety

Součástí pohybu pochopitelně není jen práce nohou – důležité je také hlídat si správnou dráhu hlavy rakety. Ze střehového postavení by měla jít po co nejkratší dráze směrem k úderu. Během fáze přísunů do zadního rohu by se měla zvednout z univerzální pozice. Závěrečnému výpadu předchází nápřah. Po samotném úderu byste pak měli raketu opět rychle přesunout do univerzální polohy ve střehovém postavení; mírně před tělem a v aktivním úhlu.

Chybou je “tahání” rakety přiliš nízko u země při pohybu do zadního rohu a jakékoli zbytečné smyčky. Stejně tak je chybou křečovité natažení rakety v propnuté paži, které nedává prostor na plynulý a uvolněný švih.

Pokračujte dále ve čtení: Jak správně hrát backhandový klír – část IV. – technika úderu

Jak správně hrát backhandový klír – část II. – přípravná cvičení

3 Příspěvků

V první části seriálu věnovaného backhandovým klírům jsme se věnovali motivaci a vysvětlení důvodů, proč řada hráčů tento úder považuje za obtížný až nemožný. Nyní se vrhneme do tréninkového procesu a ukážeme si několik přípravných cvičení pro rychlý švih.

Klíčové dovednosti: rotace předloktí a stisk rakety

Pro účinné zahrávání backhandových klírů je třeba pochopit, odkud se bere největší síla. Klíčovou dovedností je rotace předloktí a správně načasovaný stisk rakety v prstech.

Při provádění backhandových úderů dochází nejprve k pronaci předloktí (fáze nápřahu) a následně k supinaci (společné pro backhandovou obranu, loby i klíry). Pro představu, je to pohyb, který vypadá, jako byste se chtěli podívat na hodinky na zápěstí své hrací paže – a následně ji rychle otočili dlaní vzhůru.

Držení rakety při nápřahu na backhandový klír by mělo být uvolněné. V okamžiku provedení samotného úderu je pak třeba raketu přitáhnout do prstů a stisknout. Správně načasovaný stisk výrazně zvýší rychlost švihu a přidá vašim klírům tolik potřebné metry.

Prohlédněte si nyní tréninkové video, které nabízí dvojici cvičení pro zlepšení backhandového švihu:

Cvičení I: backhandový švih s raketou

Při provádění prvního cvičení dbejte na přesnost pohybu. Soustřeďte se, aby pracovalo pouze předloktí a nedocházelo k “máchání” celé paže či rušivým pohybům trupu.

Dobrým měřítkem pro rychlost švihu je poslouchat zvuk hlavy rakety: vaším cílem by měl být silný, ostrý zvuk.

Nezapomínejte mezi jednotlivými švihnutími vždy uvolnit prsty na držátku rakety. Podle potřeby si po 10-20 opakováních vyklepejte zápěstí a uvolněte paži.

Cvičení II: backhandový švih s odporem

Pro cvičení s odporem můžete využít těžké rakety (například raketa Yonex Isometric TR1), cvičit lze s raketou pro squash. Nedoporučujeme tenisovou raketu: pro badmintonové švihání je již příliš těžká. Další možností je zvýšit odpor vzduchu nasazením obalu na hlavu raketu, či využití staré rakety, kterou stačí několikrát omotat páskou, tak aby se váha rakety zvýšila přibližně o 20-30 %.

V samotném cvičení dbejte na dodržování stejných zásad jako při cvičení s raketou obvyklé váhy; zejména je důležité uvolnění a stisk držátka rakety. Po 10-20 švizích s těžkou raketou si vezměte do ruky svou obvyklou raketu a několikrát si švihněte s ní. Sami budete cítit, o kolik je najednou subjektivně “lehčí” a o kolik rychleji švihá.

Pokračujte dále ve čtení: Jak správně hrát backhandový klír – část III. – pohyb k míčku

Finty v tréninku: kraťas křížem -> lob po čáře z forehandu

1 Příspěvek

Triky a fintičky patří neodmyslitelně k tréninku badmintonové techniky. Zadržené či dvojité údery se mohou učit už malé děti. Sledujte hráčky přípravky oddílu SK Prosek Praha, jak si vedly při nácviku finty “kros-lob” z forehandové strany kurtu.

Cílem cvičení je naznačit zahrání křižného kraťasu po síti a následné zahrání lobu po čáře (tedy přesně do protějšího rohu). Na videu si ukážeme některé časté chyby při provádění této finty a také její vzornou ukázku:

Další díly seriálu: backhandový lob křížem z forehandu, zadržený drop, lob křížem – lob po čáře v backhandu.

Test míčků: Yonex Aeroclub TR

1 Příspěvek

Zahráli jsme si s tréninkovými míči ze série Yonex Aeroclub. Jde o míčky v nižší cenové relaci, které by měly představovat ideální kompromis cena/výkon. Jaký zanechaly dojem?

Letové vlastnosti: rychlé a kvalitní míče

YONEX AEROCLUB TRMíčky Yonex Aeroclub TR jsme testovali v tréninku prvoligového družstva SK Prosek Praha. Na testování se podíleli hráči ligového družstva Tomáš Krajča a Miloslav Beznoska, a také talentovaní junioři proseckého klubu Jan Vorlík, Berta Ausbergerová či Jitka Benešová.

První dojem po otevření testovací tuby byl velmi špatný. Hned první dva míčky, které jsme z ní vytáhli, se totiž už od začátku točily a jejich let byl značně nevyzpytatelný. Další hraní ale ukázalo, že šlo spíše o nešťastnou náhodu. Ostatních 10 míčů bylo již pro hru plně použitelných.

Míčky jsou mírně těžší a poměrně rychlé. To je vítaná vlastnost u tréninkového míče, zvláště pokud bude využitý na trénínku juniorských a žákovských kategorií. Pro zápasy doporučujeme zalomit každé čtvrté peříčko. Se zmíněnou dvojnásobnou výjimkou ze začátku testování lze říci, že má Yonex Aeroclub TR plynulý let a předvídatelnou křivku.

Trvanlivost: střední výdrž odpovídá ceně

YONEX AEROCLUB TR

Standardní tvar míčku se špičatými a tužšími peříčky usnadňuje zalamování i samotnou hru (míčky se zaoblenějším tvarem konce pírek se hůře drží při backhandovém podání). Podle očekávání míčky nejsou svou trvanlivostí srovnatelné s elitními modely, jejich výdrž odpovídá tréninkové kategorii. Při dobře technicky zahrávaných úderech si dlouho drží použitelné letové vlastnosti.

Při postupném opotřebovávání se míčky třepí a zůstávají vcelku dlouho použitelné pro hru či nastřelování. Razantnější údery (zejména smeče a řezané dropy) či více či méně „nečisté“ zásahy však často vedou k lámání peříček, což další použitelnost ohraného míčku snižuje.

Yonex Aeroclub TR z testování vychází jako velmi dobrá varianta tréninkového míče. Doporučená maloobchodní cena je 340 Kč za tubu se standardním počtem 12 míčků. V dané cenové relaci nabízí Yonex Aeroclub TR dobré letové vlastnosti a solidní životnost.

Tomáš Krajča trenérem letního kempu Badminton School

Přispějte do diskuse

bschoolLetní soustředění určené závodním hráčům, talentovaným juniorům i zájemcům z řad neregistrovaných hráčů: to je badmintonová škola Tomasze Mendreka. Již devátý ročník letního kempu Badminton School proběhne v Brně-Jehnicích v termínech 22.-26. července a 29. července-2. srpna.

Špičkově trenérsky obsazený kemp povede olympionik z Barcelony 1992 a trenér národní reprezentace Tomasz Mendrek. Mezi staff coache se pak zařadí Venduly Řeholové či Tomáše Vovsa také Tomáš Krajča.

Neváhejte a přihlašte se na letní kemp v Brně, vysoká odbornost a intenzivní tréninková práce jsou zaručeny.

Jak správně hrát backhandový klír – část I.

1 Příspěvek

Není snad obávanějšího úderu v badmintonu než backhandový klír. Tisíce hráčů dělají vše možné i nemožné, aby dokázali zahrát míček ze zadního backhandového rohu zpět k zadní čáře soupeře, a trápí se, že se jim nedaří dosáhnout dostatečné délky úderu či míček vůbec trefit.

V následujících několika článcích se tedy podíváme na to, jaká je správná technika backhandových klírů, nejčastější chyby při jejich zahrávání a nácviku a také důvody, proč jde u mnoha hráčů o největší herní slabinu.

Proč je zadní backhand tak obtížný?

BACKHANDOVÝ KLÍR je noční můrou řady i velmi dobrých hráčů
BACKHANDOVÝ KLÍR je noční můrou řady i velmi dobrých hráčů
“Proč je vlastně tak těžké zahrát backhandem zezadu dozadu? Není to snad úder jako každý jiný?” může se ptát badmintonový laik. Je to dobrá otázka, protože nám pomůže vyvrátit hned několik oblíbených mýtů.

Ano, backhandový klír je obtížný úder. Pohyb paže i při správném technickém provedení není příliš přirozený a mimo rámec raketových sportů se s ním prakticky nesetkáte. Obtížnost souvisí také s kloubní pohyblivostí ramene a lokte. Zatímco při provádění forehandového klíru či smeče je možné po okamžiku zásahu míče ještě úder “dotáhnout”, bod zásahu při zahrávání backhandového klíru je na hranici kloubního rozsahu. To omezuje alternativní zdroje síly, jimiž můžeme zvýšit razanci úderu, a nutí spolehnout se takřka výhradně na rotaci předloktí a správné načasování stisku rakety v prstech.

Přesto je nutné zároveň říci, že backhandový klír je snazší, než si myslíte. Jeho technika není komplikovaná na pochopení ani realizaci a pokud ji správně pochopíte a procvičíte, brzy dokážete přestřelit kurt od zadní čáry až k té protější.

Dojem nezvládnutelnosti a mnohdy až fóbie ze zadního backhandu u mnoha hráčů vyplývá z nerealistických očekávání. Přemýšlejte takto:

Jak často backhandové klíry cvičíte?

Většina hráčů ve svém tréninku hraje výrazně častěji forehandové než backhandové klíry. I v zadním backhandovém rohu je preferovanou variantou forehandový klír zahrávaný přes hlavu. V zápase se pak obvykle také snaží vyhnout nutnosti hrát v zadním rohu backhandem.

Není tedy překvapivé, že se cítíte mnohem lépe při zahrávání forehandového úderu, který máte i desetinásobně lépe natrénovaný a zápasově prověřený…

Z KRAJNÍ POZICE se hraje špatně v jakékoli části kurtu
Z KRAJNÍ POZICE se hraje špatně v jakékoli části kurtu
V jaké pozici hrajete obvykle backhandový klír?

Zamyslete se nad tím, v jaké pozici jste naposledy hráli backhandový klír.

Bylo to nejspíše za úrovní těla, nepříliš vysoko nad zemí, v dlouhém kroku či výpadu do zadního rohu a na poslední chvíli.

Představte si obdobnou situaci na druhé polovině kurtu – míč padající k zemi, k němuž se natahujete na dlouhou ruku a hrajete ho pouze s využitím předloktí a stisku. Jak dobrý je váš forehandový klír z této pozice?

V jakých herních situacích jste nuceni hrát backhandový klír?

S předchozí otázkou pak souvisí ještě jedno doporučení. Hodně hráčů má tendenci vinit z neúspěšné výměny poslední jeden či dva údery. Zamyslete se ale nad tím, co předcházelo nevydařenému backhandovému klíru?

Nebylo možné ve výměně soupeře více zatlačit, anebo zlepšit vlastní pohyb po kurtu pod tlakem, abyste nemuseli hrát backhandový klír z tolik krajní pozice?

Pokračujte dále ve čtení: Jak správně hrát backhandový klír – část II. – přípravná cvičení